Nu se pretează? Nu contează! La noi puteți returna bunurile în 30 de zile
Cu un voucher cadou nu veți da greș. În schimbul voucherului, destinatarul își poate alege orice din oferta noastră.
30 de zile pentru retur bunuri
Předložená kniha se snaží předložit filosoficko-motivickou interpretaci televizní show True Detective. Největší pozornost je věnována první řadě seriálu a to na základě přesvědčení o tenzní významové pregnantnosti první řadou nastíněných témat a motivů. První dvě hlavní kapitoly, kdy každá kapitola je pojednává o jedné z řad, se zrcadlí – od popisu prostředí přes strukturu fikčního světa až k váhavě nakročeným epilogům. Kapitola třetí (a tedy závěrečná) se po úvodních poznámkách zaměřuje na motiv jediný: na vztah paměti a života, na téma konstrukce minulosti, která je vždy nesena určitým biasem, tendenčností, zatemněností interpretačních mechanismů; jinými slovy paměť a vědomí vždy zaostávají za „děním“ světa; „ať uděláme cokoliv, vždy je příliš pozdě“. Struktura knihy odráží situaci, kdy se interpret ocitá tváří v tvář (fikčnímu) světu, jenž má charakter asambláže, tedy charakter disjunktivní syntézy heterogenních prvků, přičemž se snaží v asambláži nalézt „stopy“ vedoucí k „řešení“. V průběhu výkladu se však ukazuje, že řada z nich funguje jako „falešné stopy“, stopy, které nikam nevedou, pouze do spletitých cest Louisianských bažin, v nichž se interpret snadno ztratí, a z nichž, pokud mu přeje štěstí, vyjde jako „někdo jiný“. Stejně jako detektivové. Stejně jako oni je i on konfrontován s tím, že aktualizace smyslu je věcí tendenčnosti a kontextu: tam, kde detektivové nahlédnou, že byli svedeni na scestí, tam interpret rozpoznává, že samotný framing vyprávění jej svádí a sváděl ke konstrukci výkladů, které se ukáží být klamnými, které mají funkci odkládání významu. A byť někteří detektivové, stejně jako interpret, nakonec dospějí k určitým odpovědím na otázky, jež hledají, stejně se nic nevyřeší.