Toulky Vysočinou

Českomoravská vysočina, někdy nazývaná také Horácko, je krajem o poznání drsnějším než jiné končiny Čech a Moravy, zimy jsou zde syrovější a mrazivějí, jara přicházejí pozdě, zato léta bývají plná síly a barev. O zdejších končinách, ještě než je protnuly železniční spoje a později i dálnice směřující z Prahy do Brna, se říkávalo, že tu lišky dávají dobrou noc. Leckde, zejména v odlehlých vesnicích na Žďársku, to tak platí vlastně dodnes. Příroda, kdysi divoká a nespoutaná, je zde mnohem méně dotčená než v průmyslově rozvinutějších oblastech. Také lidské dějiny sem vstupovaly později. Hlubokými lesy, kde žili vlci a medvědi, si jen pozvolna prosekávali první stezky Keltové, Markomané a po nich Slované. Teprve objevení stříbrných rud u Jihlavy v době panování krále Václava I. sem přitáhlo větší počet osadníků, kteří počali kraj zvolna zalidňovat. Vydejme se teď po jejich stopách, vydejme se na toulky tou malebnou, divukrásnou, byť leckdy poněkud chladnou Vysočinou. Tato knížka však není ani turistickým průvodcem, ani dějepisem kraje na pomezí Čech a Moravy. Spíše chce být výběrem z historických příběhů a událostí, životních osudů slavných osobností a podivuhodných pověstí, které jsou s tímto kouzelným koutem naší vlasti spjaty. Vydáme do Žďáru, Havlíčkova Brodu, Polné, Jihlavy, Třeště, Telče, Slavonic, Třebíče, Velkého Meziříčí, navštívíme hrady Lipnici, Rokštejn, Roštejn, Landštejn, Pernštejn, budeme si vyprávět o osobnostech tak rozdílných, jako byli například novinář Karel Havlíček Borovský, malíř Jan Zrzavý, šlechtic Zachariáš z Hradce či loupežník Johann Georg Grassel, zkrátka čeká nás náramně pestrá všehochuť, která chce být malou pozvánkou na Vysočinu.